Když nemoc nejde vidět
Paradoxní situace při jakýmkoli psychickým problému, který Vás v životě potká je ten, že ho většina lidí kolem Vás nikdy nebude brát vážně. Deprese je jedním z nich. Ta totiž obecně nepostihuje osoby v posledním stádiu rakoviny nebo zoufale neúspěšné jednotlivce na samém sociálním dnu, a proto se touto nemocí postižený člověk většinou setká se snažnou pomocí ve formě "neměl by ses na sebe tolik soustředit, podívej xy se má velmi špatně, o hodně hůř než ty". Tohle proroctví je asi úplně nejhorší, čím si takový člověk může "pomoci". Deprese totiž není stav nespokojenosti nebo obyčejného smutku, je to celé schéma symptomů a myšlenkových řetězců, které nejdou vyřešit pouhým matematickým srovnáním sebe samotného a okolí. Deprese jako taková příčiny má, i když třeba nejsou na první pohled hned vidět. Bohužel většinou bývají velmi komplikovaně řešitelné. O to víc, protože tahle nemoc má zpravidla zhoršující se tendenci a problémy v životě mají zase tendenci nemize